Kompostováním se chováme ekologicky, ale taktéž ekonomicky

Ceny hnojiv rostou, navíc používání těch umělých se nám obvykle vůbec nezamlouvá. Když už se vrhneme na domácí pěstování, chceme pěstovat podle zásad BIO, tedy s přírodními hnojivy. Tam může patřit trus a chlévská mrva hospodářských zvířat, ke kterým však dnes již máme jen velice omezený přístup, a kupovat sušený hnůj je zbytečný a taktéž neekologický luxus. Ideálním hnojivem je kompost. Ten je též skvělým základem pro domácí substráty pro balkonovky, jejichž cena rovněž extrémně roste, a přitom s pomocí kompostu dokážeme recyklovat již použitý substrát, nebo si namíchat vlastní.

Kvalitní kompost není příliš pracným na výrobu

S kompostem nemusíme mít příliš starostí, ale pro ten kvalitní samozřejmě co to udělat musíme. Předně se vyplatí dát si práci při jeho zakládání. Kompost není pouhá popelnice na zahradní odpad. Důležité je, aby se v kompostu nacházely odlehčující složky, jako je drcená dřevní hmota z větví stromů a keřů. Může jít například o větve z ostříhaných živých plotů. Díky tomu kompost dýchá, hmota se se rychleji rozkládá a ve výsledku má tu správnou lehkou strukturu.

Kompost je zapotřebí přehazovat. Což je u moderních plastových kompostérů poněkud problematické. Jejich rozebrání není to, do čeho bychom se rádi pouštěli. Klasický kompostér, nejčastěji ze dřeva, je naopak pro přehazování kompostu ideální. Nejlepší je mít takto nachystány komposty rovnou dva a vždy přehazovat kompost z jednoho do druhého, ideálně dvakrát v roce. Před použitím je pak vždy nutné kompost přesít. Ale kompost jde založit i jako volně ložený. Proto by měl mít správnou vlhkost, aby to bylo vůbec možné.

Správnou vlhkost kompostu je zapotřebí dodržovat i během jeho zrání

Pokud kompost stlačíme v dlani a teče z něj voda, je příliš mokrý a je do něj zapotřebí přidat suché složky. Opět třeba zahradní štěpku. Správná vlhkost umožňuje kompostu rychleji zrát a daří se v něm kompostu prospěšným živočichům.

Kompost potřebuje i správnou teplotu

Díky teplotě kolem 50 až 60 °C alespoň pod dobu dvou měsíců v roce, se likvidují choroboplodné zárodky. Kompost se takzvaně hygienizuje. Rozhodně bychom však kvůli zvýšení teploty neměli kompost umísťovat na sluníčko. Patří do stínu. Zvýšení teploty kompostu jde dosahovat například přidáváním trávy a dalších bylin.

Co patří a nepatří do kompostu?

Kompost má být co nejbohatší na obsah. Střídat bychom měli na dusík a na uhlík bohaté složky. Do kompostu jde dát v podstatě jakékoliv rostlinné organické sloky. Snese i přírodní papír, třeba nebarvené kartony, též něco málo odpadu z kuchyně, ne však živočišného původu. Živočišní zbytky do kompostu nepatří. Tedy žádné maso, a pokud přidáváte exkrementy, tak jen od býložravců.

Do kompostu nevyhazujte výkaly od psů a koček. Vyvarujte se zahradního odpadu z nemocných rostlin a stromů. Pozor též na semena. Plevele je do kompostu ideální dávat před tím, než se vytvoří semena. Nevhazujte sem jádra ani pecky z ovoce. Vyšší teplota kompostu sice klíčivost semen v kompostu snižuje, stále vám však mohou zaplevelit kompost.