Mezi hlavní neduhy bytů a rodinných domů patří nedostatečná ventilace čerstvého vzduchu, hluk, zima a nedostatek denního světla. V České republice se minimálně s jedním z těchto rizik potýká 22 % lidí. Nejvíce přitom obyvatele České republiky trápí nadměrný hluk (14 % lidí) a velká zima (9 %).

Právě nedostatečné teplo je samozřejmě obřím tématem v současné energetické krizi. Nadměrná zima vede např. ke kardiovaskulárním chorobám nebo častým respiračním onemocněním. Nicméně ani další rizika nevhodného vnitřního klimatu bychom neměli podceňovat, přinášejí řadu zdravotních problémů a nemocí, a to nejen fyzických, ale i duševních. Základem boje proti těmto rizikům je denní světlo a čerstvý vzduch.
Klára Bukolská, architektka VELUX

Vlhkost a plísně způsobující mj. astma a dýchací potíže trápí 7 % obyvatel České republiky. Způsobeny jsou především zatékající střechou, vlhkými stěnami, podlahami nebo základy. Hniloba se nejčastěji objevuje v podlaze nebo okenních rámech. A 3 % Čechů považují svůj byt za příliš tmavý, což může vést mj. k depresím a poruchám spánku.

Ve srovnání s ostatními státy Evropské unie vychází Česká republika poměrně dobře, jedno z rizik vnitřního klimatu trápí třetinu Evropanů. Především ve městech je hlavním problémem nadměrný hluk, kterým trpí 92 milionů (18 %) Evropanů. Téměř 70 milionů Evropanů (13 %) má potíže s plísněmi a vlhkostí a 34 milionů (7 %) se domnívá, že jejich byt není dostatečně vytápěný. Pro 29 milionů lidí (5 %) v Evropě je pak hlavní překážkou spokojeného bydlení nedostatek denního světla. "Negativní dopady špatného vnitřního klimatu se výrazně prohloubily v posledních dvou letech, kdy řada obyvatel Evropy trávila v domácnosti více času kvůli různým covidovým lockdownům," dodala Klára Bukolská.

Česká republika si tak vede dobře nejen v celoevropském srovnání, ale i v porovnání s okolními státy. Zatímco v ČR trpí alespoň jedním ze zmíněných rizik 22 % lidí, v Německu to je 35 % lidí, v Rakousku 29 % populace a v Polsku 25 %, naopak na Slovensku má nevhodné podmínky 20 % domácností. "To ale rozhodně neznamená, že není co zlepšovat. Zdravotní rizika nevhodného vnitřního klmatu jsou opravdu zásadní," připomíná Klára Bukolská. Vůbec nejhorší situace v Evropské unii je na Kypru či v Litvě, naopak nejlépe si vede Finsko (19 %).

Nevhodné vnitřní klima tak vede i k častým psychickým problémům. Lidé, kteří jsou ohroženi všemi čtyřmi riziky nevhodného klimatu, říkají oproti lidem bez těchto hrozeb až 5x častěji, že jsou nešťastní. Jsou tak daleko více ohroženi psychickými problémy a depresemi.

Konstatní příliv čerstvého vzduchu - ať už větráním nebo kvalitní vzduchotechnikou - je základem zdravého prostředí v budovách. Lidské biorytmy i psychiku zároveň výrazně ovlivňuje i přirozené denní světlo. "Chybějící přirozené světlo i čerstvý vzduch patří mezi největší neduhy především starších budov. Vhodná rekonstrukce tak přinese řadu benefitů nejen po zdravotní stránce, ale i po té finanční," dodala za VELUX Klára Bukolská. Přirozené větrání otevřenými okny je i nadále jednoduchým a levným způsobem, jak zmírnit rizika. Kromě přirozené ventilace jsou účinné také mechanické ventilační systémy, jako jsou topné, ventilační a klimatizační jednotky, které vytváří konstantní hygienický průtok vzduchu.

Nevhodné vnitřní klima se přitom týká i řady kancelářských budov, ale i škol a dalších vzdělávacích zařízení.

Rekonstrukce těchto budov zajišťující více světla a čerstvého vzduchu by přitom kromě lepšího zdraví školáků či zaměstnanců měla nemalé finanční benefity. "Poměrně jednoduše lze vyčíslit úspory na spotřebě energie za světlo či klimatizaci. Kromě toho ale stát i firmy výrazně ušetří i nepřímo - více světla má blahodárný vliv na zdraví zaměstnanců. Tím roste jejich produktivita v práci, klesá počet dnů jejich zdravotní indispozice a klesají náklady na zdravotní péči," vysvětluje Klára Bukolská.

VELUX dopady nedostatečného světla a čerstvého vzduchu pravidelně měří. Podle aktuálních statistik by česká ekonomika v dlouhodobém horizontu do roku 2050 mohla lepší světelností a větráním veřejných budov ušetřit až 4,6 miliardy eur (při kurzu 1 EUR = 25 Kč to znamená 115 miliard korun).

"Největší část úspor, téměř dvě miliardy eur, lze přitom dosáhnout rekonstrukcí škol. Budovy českých škol jsou často velmi zastaralé a nemají dostatečnou ventilaci čerstvého vzduchu. Děti jsou přitom zranitelnější. Kvůli tomu, že nejsou dostatečně na čerstvém vzduchu, tak jsou častěji nemocné. Rodiče se o ně musejí postarat, nemohou chodit do práce, stát přichází o peníze," uzavřela Klára Bukolská. Právě díky zlepšení klima ve školách lze přitom v ČR dosáhnout výrazně větších benefitů než v okolních zemích. Např. na Slovensku jsou podobné úspory vyčísleny na zhruba 800 milionů eur, v Maďarsku na 1,4 miliardy, v Chorvatsku na půl miliardy eur.

Stejná situace ale platí pro celou Evropu Potenciální úspory do roku 2050 VELUX vyčíslil až na 608miliard eur (27 států EU + Švýcarsko, Norsko a Velká Británie), tedy více než 15 bilionů korun. To je mimochodem téměř polovina očekávaných nákladů na přechod evropské ekonomiky na nízkoemisní provoz do roku 2050.

V rámci (nejen) celé Evropy tak platí, že udržitelnou renovací existující výstavby tak lze přispět ke zdraví a pohodě, lepší produktivitě a menšímu dopadu na klima.